Za říjen 2013 mám už jen 55% úsporu oproti loňskému říjnu (274kWh/124kWh), ale teď už to je bída. Co vám jak to při olovu na nebi vyrábí?

Je mnoho ARM odnoží (... nuina a dalších podnázvů), ale je třeba vybrat takovou, která má podporu pro kterou aplikaci jí chceme využít. Podporou myslím aby byl k dispozici obraz (img/iso) operačního systému včetně proprietárních ovladačů hardware, který je navěšen kolem ARM procesoru, aby si je člověk nemusel psát sám.
Škoda, že jsi neměl čas ho ještě nasadit, zajímá mě tvoje řešení. Až budeš mít alespoň trochu funkční náhled, tak se pochlub.

jeste chci upozornit na pcduino: http://www.pcduino.com/, mam ho koupene, ale k ostremu nasazeni jsem se jeste nedostal...

Několik z vás se ptalo proč OLinuXino a ne Raspberry nebo Arduino a nebo SDS. A proč zrovna takto a né posílat data ven přes http get.
Takže Raspberry lze použít, je kompaktibilní, ale nejde k němu rovnou připojit Li článek z důvodu zálohování napájení, OLinuXino má integrovanou nabíječku 4.2V pro Li články, použil jsem jeden z vyřazené notebokové baterie - chodí to OK a vydrží více jak 3 hodiny. Dále OLinuXino má nejnovější A7 ARM CPU a spotřeba oproti Raspi je poloviční - lépe vyřešen power management a má navíc dalších 512Mb RAM (1Gb DDR3) a dvě jádra v CPU - bez obav lze spustit ARM serverovou distribuci Debianu aniž by zakopával - pro logování nejdůležitější. Bohužel právě OLinuXino zdražili.
A proč né Arduino? Protože tím lze data pouze číst a přeposílat dál, pokud dojde k výpadku konektivity tak vypadne i logování, nebo by se záloha toku dat musela řešit ukládáním lokálně a po obnovení poslat znovu. Celá aplikace sídlí venku. Výhoda jedna je, k provozu není třeba veřejná IP, protože se nedotazujete směrem k Arduinu ale ven k aplikaci. U OLinuxina je třeba veřejné IP nebo využít služeb převodu dynamické IP na veřejnou. Další nevýhodou u použití Arduina je nutnost osadit snímací prvky proudu a napětí do celé instalace, které nejsou v součtu úplně nejlevnější - když Vertex tyto údaje poskytuje. Pak celé dražší OLinuXino vychází levněji.
U SDS (platí i pro Arduino), se mi nepodařilo vyřešit potenciál mezi mínusem panelů a mínusem akumulátoru, kdy je nelze spojit a tím celý pokus o realizaci padl.
Zatím není k Olinu originální krabička, použil jsem od starého modemu, ještě že jsem ho nevyhodil, je fakt luxusně provedena (hezky po staru!).
Olino mám spojené s Vertexem v mikro síti nezávislé jak na napájení tak na konektivitě, kdy logování probíhá stále.
Odpověděl jsem na vše?

Vertex umí 12A na FVE vstupu, výrobce omezením myslí 12A x 190V = 2280W, že nedostanem celkové 3kW. Ale v praxi mě to zatím neomezilo. Přicházím o 800W, které bych mohl využít na AC spotřebě, Což v mém případě a i v mnoha dalších je jedno, protože na výstupu pro nabíjení stejně dostanu 25A (maximum Vertexu) a barák nebere stále kW. Omezen je tedy jeho celkový výkon.
Moje ideální MPPT napětí je 36V x 5panelů = 180V, běžně se pohybuje od 140V - 210V, podle toho jaký je odběr AC/DC a jaké je počasí. Pokud je u mě MPPT 190V tak vím, že už nenabíjím ani neodebírám na AC a Vertex napětí zvyšuje odběrem malým proudem, proto někdy vidím i 210V a odběr 1A a slunce přitom pálí - mám nabito a neodebírám, nevyužitý výkon zustane na střeše nevyužit.

Uvádíte,že pokud je MPPT napětí nad 190V, tak je výkon nevyužit, ale výrobce uvádí, že pokud je vstupní napětí z FV panelů menší než 250 V, výstupní výkon měniče bude omezen.Jak to tedy je?

Logicky ani nemůže, protože není den 0, něco zbylo z předchozího dne v akumulátoru. AC spotřeba po ukončení výroby (zhasnutí) ještě naroste s vybíjením akumulátoru. Je to zkráceně výřez jednoho dne z průběhu stavu různým směrem proudících energií. Včetně režie kolem.

Proč v monitoringu nevychází celková vyrobená energie, když sečtu akumulaci+spotřebu tak nevychází výroba cca.o 0,3 - 0,6kW. Je to dáno ztrátami na zařízení?